Data, informace, interpretace

🧠 1. Data a informace, interpretace dat

🔹 Co jsou data?

• Data jsou jednotlivé hodnoty nebo údaje – samy o sobě ještě nic neříkají.
• Můžeme si je představit jako čísla, slova nebo symboly, které někdo zadá do počítače.

Příklady dat:

• Číslo: 37,9
• Slovo: Bolest
• Čas: 12:45

🔹 Co je informace?

• Informace vznikne, když data pochopíme v souvislostech.
• Pomáhá nám něco rozhodnout, vyvodit závěr nebo porozumět situaci.

Příklad:

• Data: „37,9“
• Informace: „Pacient má teplotu 37,9 °C, což znamená zvýšenou teplotu.“

🔹 Co je interpretace dat?

• Interpretace (výklad nebo vysvětlení) znamená, že správně pochopíme, co data znamenají.
• Ve zdravotnictví to může být základ péče o pacienta – nestačí jen změřit hodnoty, ale hlavně je správně pochopit.

Příklad:

• Tlak krve 160/90 je jen číslo (data). Ale interpretace je: pacient má vysoký krevní tlak (hypertenzi), a to už je informace, která pomůže rozhodnout, co dělat dál.

📊 2. Informace a množství informace v datech 

🔹 Jednotky informace:

• Základní jednotka je bit (z angličtiny binary digit = dvojková číslice).
• 1 bit znamená dvě možnosti (například ano / ne, zapnuto / vypnuto).
• 8 bitů tvoří 1 bajt (byte) – v 1 bajtu může být uloženo třeba jedno písmenko (např. „A“).

🧠 Pomůcka k zapamatování (stoupající řada):

B → kB → MB → GB → TB

(bajt – kilobajt – megabajt – gigabajt – terabajt)

🏥 Zdravotnický příklad:

• • E-mail s výsledky vyšetření: má třeba 100 kB
  • Fotografie z vyšetření: může mít 2 MB
  • Záloha elektronické dokumentace pacienta: může mít 5 GB
  • Celý systém nemocniční databáze: může zabírat i 2 TB

🔹 Kolik informace je v datech?

• Čím složitější nebo přesnější informace, tím více dat (a tedy více bajtů) je potřeba.
• Např. věta: „Pacient je alergický“ obsahuje méně informace než: „Pacient je alergický na penicilin a včelí bodnutí.“

🔹 Co je entropie?

• Entropie je míra neurčitosti nebo překvapení.
• Když dostaneš informaci, kterou jsi nečekal, má pro tebe větší hodnotu.
• Ve zdravotnictví to může znamenat, že neobvyklá diagnóza nebo výsledek má větší informační hodnotu než očekávaný (např. „Pacient má vzácnou krevní skupinu“).

🔹 Co je redundance?

• Redundance znamená, že se některé informace opakují nebo jsou zbytečně navíc.
• Pokud je v datech hodně opakování, je možné je zkomprimovat (zmenšit soubor).
• Např. místo „aaaaaaa“ můžeš napsat „a x7“.

🔹 Jak odhalit a kontrolovat chyby?

• Validace dat: Kontrola, jestli data splňují podmínky (např. že e-mail obsahuje „@“ a koncovku).
• Verifikace dat: Ověření, že data jsou pravdivá nebo správná (např. zadáš správné rodné číslo podle pravidel).
• Omezení v systému: Některé pole musí být vyplněno (např. celé jméno pacienta).

🔐 Ochrana před chybami:

• Kontrolní součty (např. tzv. kontrolní čísla v rodném čísle) – pomáhají poznat, že došlo k chybě při zadávání.
• Paritní bit – přidání jednoho kontrolního bitu k řádku dat, který říká, jestli je počet jedniček sudý/lichý – používá se při přenosech.
• Hammingův kód – složitější metoda pro automatickou opravu chyb. 

🛑 Proč je to důležité?

Ve zdravotnictví je každá chyba v datech rizikem pro zdraví pacienta:

• Špatný zápis dávkování léků = riziko předávkování nebo nedostatečné léčby.
• Záměna pacienta kvůli chybě v rodném čísle = špatná péče.

ℹ️ Data a informace:

Data jsou jednotlivá čísla, slova nebo jiné hodnoty, které samy o sobě nemají smysl. Informace vzniká tehdy, když tato data zasadíme do souvislostí a pochopíme, co znamenají. Jinými slovy – informace je smysluplná zpráva, která nám pomáhá něco pochopit nebo se rozhodnout.

ℹ️ Množství informace:

Čím více různých možností může nějaká zpráva mít, tím více informace obsahuje. Množství informace se vyjadřuje v bitech – jedna jednoduchá odpověď (například ano/ne) zabere málo bitů, ale složitější sdělení (například lékařská zpráva) zabere více bajtů, protože obsahuje více podrobností.

ℹ️ Chyby v datech:

Chyby v datech mohou vzniknout různými způsoby – například nesprávným zápisem, špatným významem nebo nesmyslnou kombinací údajů. Ve zdravotnictví je důležité tyto chyby rozpoznat a opravit, protože mohou ohrozit správnost dokumentace nebo zdraví pacienta.

🧠 3. Kódování informací a dat

Když chceme nějakou informaci uložit nebo ji poslat (např. přes internet), musíme ji převést (zakódovat) do podoby, které počítač rozumí – tedy do dat.

Je to způsob zápisu pokynů nebo informací do určitého systému nebo programu. Takové jazyky se používají při programování nebo při popisu dat.

Příklady:

• HTML (HyperText Markup Language) – jazyk pro tvorbu webových stránek.
• QR kód – obsahuje zakódované znaky, které se čtou pomocí čtečky. I QR kód využívá kódovací jazyk (kombinaci černých a bílých čtverců).

Kódování (encoding) = převod informace (např. textu nebo obrazu) do formátu, který lze uložit, přenést nebo zpracovat počítačem.

Například:

• Slovo „teplota“ se v počítači uloží jako řada nul a jedniček:
  třeba 01110100 01100101 01110000 01101100 …

– Pro různé typy dat (text, obrázek, zvuk…) existují různé způsoby kódování.

+ čárové kódy

4. 🔄 Záznam, přenos a distribuce dat a informací v digitální podobě

Když v nemocnici zaznamenáte údaje o pacientovi do počítače (např. krevní tlak, výsledky vyšetření, poznámky), tyto informace jsou digitálně zaznamenány.

❗️Záznam dat znamená:

• Uložení dat do paměti počítače (např. do databáze pacienta).

❗️Přenos dat znamená:

• Poslání dat přes síť – například když se odešlou laboratorní výsledky z jednoho oddělení do jiného.

❗️Distribuce dat znamená:

• Sdílení dat s více zařízeními nebo osobami. Například když výsledky krevních testů dostane lékař, sestra a pacient přes různé aplikace.

Digitální podoba = forma dat složená z nul a jedniček (binární kód), kterou používají počítače.

5. 📂 Datové formáty a kódování různých formátů dat

Různé typy dat mají specifické formáty, aby je zařízení (např. počítač, telefon, ultrazvuk) dokázala správně číst a zpracovat.

📄 1. Text

• Formáty: .txt, .docx, .pdf
• Využití: dokumentace, recepty, zprávy

🖼️ 2. Obraz

• Kódování: obraz se rozloží na pixely, každý pixel má barvu kódovanou čísly, RGB
• Formáty: .jpg, .png, .gif, .bmp
• Využití: fotografie ran, snímky z vyšetření

🔉 3. Zvuk

• Kódování: převod vlny (např. hlasu) na digitální signál
• Formáty: .mp3, .wav, .aac
• Využití: nahrávky rozhovorů, diktafon

🎥 4. Video

• Kódování: kombinace obrazu a zvuku, často komprimované
• Formáty: .mp4, .avi, .mov
• Využití: instruktážní videa, záznamy zákroků

Formát dat = způsob, jak jsou data strukturována a uložená.

Kompresní formáty (např. .mp3, .jpg) = snižují velikost souboru, někdy za cenu ztráty kvality.

🏥 Příklad z praxe zdravotní sestry:

📋 Zaznamenáš pacientovi teplotu do systému jako text 37,8 °C. Tento údaj se uloží jako textový formát (např. .txt), zakódovaný do UTF-8. Pokud pošleš výsledek lékaři e-mailem, dojde k přenosu dat přes síť. Pokud se výsledek uloží do aplikace dostupné i pro pacienta, jedná se o distribuci dat.

📷 Když uděláš fotku dekubitu (proleženiny), obrázek se uloží jako JPEG (např. dekubit.jpg) – to je obrazový formát, zakódovaný jako digitální data.

🧾 Zápis informace pomocí kódovací tabulky nebo kódovacího jazyka

Když chceme nějakou informaci uložit do počítače, musíme ji zapsat tak, aby jí počítač rozuměl. K tomu se používají:

1️⃣ Kódovací tabulky

Jsou to přehledy, které přiřazují každému znaku nějakou číselnou hodnotu. Počítač pak podle těchto čísel pozná, o jaký znak jde.

Nejběžnější:

• ASCII (American Standard Code for Information Interchange) – starší, používá jen znaky anglické abecedy.
• Unicode (např. UTF-8) – novější, umí i znaky s diakritikou (např. „š“, „ž“, „ň“) a různé světové jazyky.

Například:

Znak „A“ má v ASCII hodnotu 65

Znak „š“ má v Unicode UTF-8 více bajtů (čísla) – počítač podle toho pozná, co zobrazit.

📍 Zdravotnický příklad:

Když do systému napíšeš jméno pacienta „Šárka“, počítač si převede písmena podle kódovací tabulky, aby si mohl uložit informaci jako digitální data (řetězec čísel).

🧩 Model jako zjednodušení reality

Model je pomůcka, která nám pomáhá pochopit, vysvětlit nebo znázornit složitou skutečnost jednodušším způsobem. Místo toho, abychom se snažili popsat všechno najednou, vybereme si jen to nejdůležitější.

Model = zjednodušená verze reality, která zachycuje důležité vlastnosti a vztahy.

Typy modelů, které využijete i v praxi:

1️⃣ Schéma

• Jednoduchý nákres nebo náčrt, který ukazuje vztahy.
• Např. schéma krevního oběhu nebo postupu první pomoci.

2️⃣ Graf

• Zobrazuje data – např. závislosti, vývoj, porovnání.
• Např. sloupcový graf počtu pacientů podle věku.

3️⃣ Diagram

• Ukazuje postupy nebo vztahy mezi částmi systému.
• Např. diagram ošetřovatelského procesu.

4️⃣ Pojmová mapa

• Myšlenkový nákres, kde pojmy propojujeme čarami a šipkami.
• Např. mapa s pojmy: nemoc – příznaky – léčba – ošetření.

5️⃣ Myšlenková mapa

• Vychází z jednoho hlavního pojmu uprostřed a větví se dál.
• Např. téma „Prevence“ a větve: výživa, pohyb, očkování, hygiena.

📍 Zdravotnický příklad:

Před plánováním péče o pacienta si můžeš vytvořit diagram potřeb, kde si zmapuješ, co pacient potřebuje, jaké má potíže a co budeš dělat jako sestra.