- funkce jazyka: komunikace, dorozumívání
- jazyk se vyvíjí s vývojem lidské společnosti, jazyk určuje národ
- mimojazykové dorozumívací prostředky: gesta (pohyby rukou), mimika (výrazy obličeje), vlajky, signály…
- slovanské jazyky: příbuzné jazyky se společným základem – praslovanštinou (západní jazyky – latinka – čeština, slovenština, polština, lužická srbština / východní jazyky – azbuka – ruština, běloruština, ukrajinština / jižní jazyky – bulharština (azbuka), makedonština (azbuka), srbština (azbuka), chorvatština (latinka), slovinština (latinka)
- vývoj jazyka – čeština vznikla před více než tisíci lety z jazyka kmene Čechů, který sídlil na území středních Čech, po zániku Velkomoravské říše vytvořil kmenový svaz základy českého státu (počátek 10. století)
- čeština po staroslověnštině byla druhým spisovným jazykem
- české písemné památky se objevují od 11. století (glosy v latinských textech)
- od 13. století se objevují souvislá literární díla
- lingvistika (jazykověda) se věnuje těmto disciplínám: fonetika (hláskosloví), morfologie (tvarosloví), syntax (skladba vět a souvětí), lexikologie (slovní zásoba), sémantika (význam slov)
- lingvistická disciplína zabývající se slovní zásobou
- lexikum = slovní zásoba
- slovní zásoba spisovná (archaismy, poetismy, knižní výrazy…) / nespisovná (slang, argot, dialekt…)
- slovní zásoba aktivní / pasivní
- základní jednotka lexikální roviny = lexém = slovo
- slova se skládají z morfémů a fonémů
- subdisciplíny: slovotvorba, sémantika, etymologie, frazeologie, onomastika, lexikografie, dialektologie
- tvarosloví, struktura slov
- lingvistická disciplína zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a odvozováním slov
- morfém = nejmenší znaková jednotka, nositel lexikálního či gramatického významu; morf = konkrétní realizace morfému
- morfematický rozbor: předpony, přípony, koncovky, kořeny slov
Nastudovat tuto lekci.
Nastudovat tuto lekci.
Nastudovat tuto lekci.
Nastudovat tuto lekci.
Nastudovat tuto lekci ZDE.
