Nejčastěji se uvádějí tyto základní funkce jazyka (podle Karl Bühlera a Romana Jakobsona):
1. Komunikativní (sdělovací) funkce
- Podstata: Základní funkce jazyka – umožňuje dorozumívání mezi lidmi.
- Příklad: „Zítra máme schůzku.“
2. Referenční (oznamovací) funkce
- Podstata: Jazyk slouží k podávání informací o skutečnosti.
- Příklad: „Venku prší.“
3. Apelová (vyzývací) funkce
- Podstata: Ovlivňuje chování a jednání příjemce.
- Příklad: „Otevři okno!“
4. Expresivní (zobrazovací, emocionální) funkce
- Podstata: Vyjadřuje pocity, nálady, postoje mluvčího.
- Příklad: „To je nádhera!“
5. Estetická (poetická) funkce
- Podstata: Zaměřuje se na formu sdělení, krásu jazyka, umělecký účinek.
- Příklad: „Báseň, přirovnání, metafory.“
6. Metajazyková (poznávací) funkce
- Podstata: Jazyk slouží k vysvětlení jazyka samotného.
- Příklad: „Slovo dům je podstatné jméno.“
7. Fatická (kontaktová) funkce
- Podstata: Udržuje komunikační kontakt, ověřuje spojení.
- Příklad: „Haló, slyšíme se?
