Kromě toho je výhodné, když do charakteristiky vložíme přehlednou tabulku, kterou máme už v podstatě hotovou z předchozího kroku, jen z ní vytáhneme ta témata, která jsme přiřadili danému vyučovacímu předmětu. Tento postup zaručuje, že při posuzování shody RVP s ŠVP, bude mít ČŠI všechny jasné informace, z kterých prokazatelně plyne, že pokud se týká průřezových témat, jsou splněna všechny povinná pravidla uvedená v RVP. 

  • Ačkoli publikovat přehlednou tabulku zařazení tematických okruhů průřezových témat jako součást charakteristiky ŠVP není povinné, velmi to doporučujeme
  • Průřezová témata lze do výuky zařadit několika způsoby. Lze vytvořit samostatný předmět, integrovat vzdělávací obsah do jednoho nebo více předmětů, zařadit různé kurzy, projekty apod. Formálně je v ŠVP tato část uvedena na dvou místech – v Charakteristice ŠVP a v Učebních osnovách.
  • Volitelné předměty (semináře) musí být zmíněny v poznámkách k učebnímu plánu (viz Manuál, str. 97, často kladené dotazy). Vzhledem k tomu, že na většině škol je volitelná nabídka široká, zmiňuje se v učebním plánu pouze např. formou Volitelný předmět 1, Volitelný předmět 2… Konkretizace jednotlivých povinně volitelných předmětů může škola řešit jako přílohu ke školnímu vzdělávacímu programu
  • Průřezová témata jsou založena na rozvoji postojů a hodnot žáka.
  • Průřezová témata přispívají zejména k rozvoji klíčových kompetencí a k vytváření žádoucích postojů a návyků žáků v dané oblasti
  • vhodně propojovat výuku základních předmětů s dalšími aktivitami, které jsou pro žáky zajímavé a neformální. Průřezová témata by tedy měla prolínat celým vzdělávacím procesem
  • Je nutné zařadit do ŠVP všechny tematické okruhy všech průřezových témat? Ano, jejich zařazení je povinné..
  • Musí být všechny tematické okruhy všech průřezových témat zařazeny v ŠVP II. stupně ZŠ? Ne.
  • Která průřezová témata v OV se názvem shodují se vzdělávacími oblastmi v základním vzdělávání (RVP ZV)? Člověk a svět práce a IKT

Struktura a postavení osnov vyučovacích předmětů v ŠVP

  • Do jaké míry jsou osnovy vyučovacího předmětu pro učitele závazné? Jsou zcela závazné, vše, co je v osnovách naplánováno, musí učitel ve výuce realizovat
  • osnovy musí brát v úvahu profilaci školy a souvislosti mezi jednotlivými vyučovacími předměty a ročníky
  • stanovení očekávaných výstupů (u SOŠ výsledků vzdělávání) na konci vzdělávací etapy. To je vše, co určuje stát. Na škole je rozplánovat dílčí výstupy v jednotlivých ročních tak, aby žáci dosáhli na konci vzdělávací etapy, pro kterou se plánuje, očekávaných výstupů – nejlépe plánovat odzadu od posledního ročníku 

  • v charakteristice vyučovacího předmětu, kde by kromě jiného také mělo být uvedeno, ve kterém ročníku po kolika hodinách bude vyučovací předmět vyučován a zda se jedná o vyučovací předmět, který je povinný, či volitelný.

  • Pokud vzniká několik vyučovacích předmětů z jednoho vzdělávacího oboru, je velmi důležité v charakteristice vyučovacího předmětu jasně sdělit, jakým způsobem se soubor očekávaných výstupů daného vzdělávacího oboru rozdělí, jaká je logika vzniku dvou nebo více vyučovacích předmětů. Jde-li o diferenciaci obsahovou – příkladem může být vznik několika vyučovacích předmětů ze vzdělávacího oboru český jazyk v ZV – Nauka o jazyce, Literatura, Praktická čeština (sloh a rétorika), atd. – výstupy se rozpadnou do několika sad, žádný se nesmí ztratit.
  • Integrovaný vyučovací předmět záměrně propojuje vzdělávací obsah několika oborů na základě tematické blízkosti např. integrovaný předmět přírodní vědy slučuje fyziku, chemii, biologii, geologii)
  • Každé průřezové téma (PT) se skládá z tematických okruhů (v RVP jsou zařazeny pod názvem PT).
  • školní učební plán (ŠUP) stanovuje strukturu a názvy vyučovacích předmětů a jejich hodinové dotace.
  •