📘 Úvod do literatury

• souhrn všech písemně zaznamenaných textů včetně ústní lidové slovesnosti
• z latinského slova „literra“ = písmeno, dnes se tento termín užívá pro písemnictví obecně
• vývoj literatury je úzce spojen s vývojem lidské společnosti
• v literatuře se od počátku střídají témata náboženská s tématy světskými
• důležitý prvek kulturního dědictví

• lidový folklór
• z generace na generaci ústně předávané písně, pohádky, legendy, mýty, přísloví, hádanky a další…
• tento způsob předávání literatury umožnil tradicím přežít dlouhá staletí
• kolektivní povaha, příběhy a písně jsou často sdíleny a lidmi upravovány, což vede k různým variantám příběhů
• důležitou roli v rozvoji ústní lidové slovesnosti sehráli bardi, vypravěči, písničkáři a další…

Staroorientální literatura

• Mezopotámie: klínové písmo na hliněné destičky, trojhranné rydlo, mýty, eposy, přísloví, hádanky, bajky… Epos o Gilgamešovi (nejstarší dílo světa, sumerský epos), Chammurapiho zákoník (babylonský zákoník, nejstarší právní spis „lex talionis“ = oko za oko, zub za zub)
• Egypt: Hieroglyfy, papyrusy a svitky, náboženské texty, milostné písně, modlitby; Knihy mrtvých (rady pro život po smrti), Životopis Sinuhetův (autobiografie), Achnatonův hymnus na Slunce, Chvalozpěv na Nil…
• Palestina: Starý zákon (první část Bible, psána hebrejsky, aramejsky, později také řecky), Talmud (náboženské texty), Kabala (mystika)…
• Persie: Avesta (soubor posvátných textů psaný mrtvým jazykem avestánštinou), modlitby, mýty, lyrika, právní texty…
• Indie: védy (náboženské knihy hinduismu), Kámasútra, hrdinské zpěvy, Mahábhárata (nejrozsáhlejší epos světa), Rámájana (starověký indický epos)
• Čína: znakové písmo, Pět knih (svaté konfuciánské texty), filozofie, Kniha písní, Konfucius (Hovory), Lao-c´(taoismus)…

  Antická literatura

• Řecko: nejstarší evropská kultura a literatura, kolébka evropské civilizace, báje a mýty, ARCHAICKÉ OBDOBÍ (8. – 6. stol. př. n. l.): Homér (Ílias, Odyssea), Sapfó (milostné písně), Anakreón (písně k pobavení, oslava vína, zpěvu a žen), Ezop (bajky, lidová moudrost); ATTICKÉ OBDOBÍ (5. – 4. stol. př. n. l.): vrcholná literatura, centrem jsou Athény, rozvoj řečnictví, s epikou a lyrikou vzniká drama, a to z oslav boha Dyonýsa, 1-3 herci + chór, tragédie a komedie, Aischylos (Oresteia), Sofoklés (Antigona, Elektra, Král Oidipus), Euripides (Médeia), Ariatofanes (Žáby), Herodotos (otec historie), Platón (Ústava), Aristoteles (Rétorika, Poetika), HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ (4. – 1. stol. př. n. l.): rozvoj vědy, centrem je Alexandrie, tzv. nová komedie, bukolická poezie, pastýřské idyly, Archimédes (rozvoj vědy), Menandros (Eunuch), Theokritos
• Řím: navazuje na řeckou kulturu, přejímá vzory (řecké mýty, formy poezie a prózy), ale rozvíjí vlastní témata – politiku, právo, vojenskou slávu; latina jako literární jazyk

Písmo: latinka

Charakter: praktický duch, důraz na právo, dějiny, politiku, vojenské činy; literatura má výchovný charakter („pro bono publico“)

• Hlavní žánry: epika (eposy, eposy oslavující Řím), lyrika (milostná poezie), satira (typicky římský žánr), řečnictví, historiografie, filosofie
• Významná období:
  
  • Období republiky (3. – 1. stol. př. n. l.): rozvoj řečnictví, historiografie
    
    • Plautus, Terentius – komedie (napodobují řecké vzory)
    • Cicero – největší římský řečník a filosof (Řeči proti Catilinovi, spisy o řečnictví a státu)
    • Caesar – Zápisky o válce galské (komentáře, prostý, věcný styl)
    • Lucretius – O přírodě (filosofická báseň, epikureismus)
  • Období císařství (1. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.): „zlatý věk“ římské literatury
    
    • Vergilius – Aeneis (národní epos, oslava založení Říma)
    • Horatius – lyrika (ódy, satiry, listy – „Carpe diem“)
    • Ovidius – milostná poezie (Umění milovat), Proměny (Metamorfózy – báje v epické podobě)
    • Seneca – filosof a dramatik, stoik, tragédie a dopisy (Dopisy Luciliovi)
• Raně křesťanská literatura: …

• literatura převážně náboženská, biblické příběhy a světcům věnované legendy, rytířské eposy, traktáty, kroniky, cestopisy…
• křesťanství mělo velký vliv na všechny aspekty života, omezený přístup ke vzdělání kvůli vlivu církve
• rytířství bylo důležitou součástí středověké kultury, rytířské ideály a hrdinské příběhy byly často zobrazovány v literatuře
• literatura středověku byla často psána v latinském jazyce, jazykem vzdělanců a církve
• literární památky vzniklé na českém území: velkomoravské písemnictví ve staroslověnštině (Konstantin a Metoděj)
• husitství…