Literární druhy:
Tato kategorizace uměleckých textů vychází z obsahové stránky textu a obecných principů estetiky. Pokusy o kategorizaci literatury do tří literárních druhů se objevovaly již v antice, ale až v průběhu klasicismu se definice upevnily.
Zaměřuje se na vyprávění příběhů s důrazem na děj, události, prostředí, vystupují zde postavy. Epické příběhy se odehrávají především v próze (odstavce, věty), pokud text obsahuje příběh ve verších, jedná se o lyricko-epické texty, jež jsou psány formou poezie.
Na nádraží se starší muž zhroutil k zemi. Lidé jen zírali. Tomáš cítil, jak mu tuhne krev – co teď? Vzpomněl si na kurz první pomoci. Zkontroloval dýchání – nic. „Zavolejte záchranku!“ zakřičel a začal masáž srdce: raz, dva, tři. Přiběhl někdo s defibrilátorem. Šok. Nádech. Muž otevřel oči. Tomáš věděl jediné – kdyby kurz vynechal, dnes by tu někdo zemřel.
Zaměřuje se na vyjadřování emocí a pocitů autora. Básníci často užívají básní a písní k vyjádření svých subjektivních myšlenek. Často se zaměřují na motivy lásky, smutku, radosti, touhy, smrti a další. Lyrika je psána formou poezie (verše, strofy).
Srdce máš větší než moře a hvězdy,
v náruči tvé i bolest je klid.
Tam, kde se lámou dny,
kde čas je prázdný,
ty vcházíš tiše
jak led v horkém dni.
Zaměřuje se na vyjadřování emocí a pocitů prostřednictvím příběhu ve verších. Nejčastěji se jedná o literární žánry jako balady a romance.
Na topole nad jezerem
seděl vodník pod večerem:
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek –
šiju, šiju si kabátek:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Zelené šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude.
Text, jež je určen k divadelnímu představení. Scénář. Forma zahrnuje dialogy mezi postavami, které jsou prezentovány na jevišti a slouží k vyjádření příběhu nebo konfliktu. Příběh v dramatu se tedy vypráví pomocí dialogů a monologů. Přímá řeč drama stále zpřítomňuje.
ALBUS:
Tati! Ať to pořád neříká.
HARRY:
Jamesi, nech toho…
JAMES:
Já jen říkal, že ho možná zařadí do Zmijozelu. A to
je pravda, takže… (uhne před otcovým přísným po-
hledem) no dobře.
ALBUS (dívá se na matku):
Budete mi psát, viď že ano?
GINNY:
Každý den, jestli budeš chtít.
Literární formy
Zařazení uměleckých textů do prózy a poezie je založeno na formální výstavbě textu – verše, strofy / věty, odstavce. Jedná se o jednu z novějších kategorizací literárních děl obecně.
Tato forma není vázána na rytmus. Text je psán ve větách a v odstavcích. Uplatňují se literární žánry jako povídka, novela, román, pověst a další…
Na oddělení bylo ticho. Noční směna, tlumené světlo, monotónní pípání přístrojů. Student praxe Marek nesl léky, když si všiml dveří s číslem 213. Podle seznamu měl být pokoj prázdný. A přesto… slyšel tam šepot. Opatrně nakoukl. V místnosti seděla žena u okna, zády k němu, dlouhé šedé vlasy, nemocniční košile. „Paní? Neměla byste tu být,“ oslovil ji. Žena se pomalu otočila. Její tvář byla strhaná, oči temné, prázdné. „Já tu čekám,“ zašeptala.
„Na koho?“ vydechl.
„Na tebe.“
Marek ucítil, jak mu ztuhla krev. Vykročil zpět ke dveřím – ale ty se zavřely samy, zámek cvakl. „Neboj se,“ řekla klidně. „Každý, kdo sem přijde, zůstane. Tohle je pokoj pro ty, kteří si nesou strach.“ Marek cítil, jak se mu v hlavě ozývá šum. V koutku místnosti viděl další postavy – bez tváří, sedící tiše. Všichni měli jeho tvář. Pak se světlo zhaslo a v zrcadle vedle postele už stál jen on – s prázdnýma očima.
Text psaný ve verších a strofách, zaměřuje se na zvukovou stránku jazyka. Od běžné mluvy se odlišuje užíváním poetismů a dalších uměleckých prostředků. Lyrická poezie vystihuje nálady a emoce, lyricko-epická poezie vystihuje s emocemi také příběh. Uplatňují se žánry jako píseň, óda, balada, epitaf a další…
Srdce máš větší než moře a hvězdy,
v náruči tvé i bolest je klid.
Tam, kde se lámou dny,
kde čas je prázdný,
ty vcházíš tiše
jak led v horkém dni.
Text určen k divadelnímu představení, Scénář, scénické poznámky, repliky, dialogy…
JAMES:
Já jen říkal, že ho možná zařadí do Zmijozelu. A to
je pravda, takže… (uhne před otcovým přísným po-
hledem) no dobře.
ALBUS (dívá se na matku):
Budete mi psát, viď že ano?
GINNY:
Každý den, jestli budeš chtít.
Literární žánry:
Vyznačují se určitými společnými rysy, strukturou, stylem i obsahem. Literární žánry pomáhají čtenářům lépe zařadit díla do určitých kategorií, které umožňují srovnávání a analýzu.
Krátký humorný příběh s nečekanou pointou, vtipy…
- “Učitel se ptá žáka: ‘Proč ses nepřišel včera do školy učit?’ Žák odpoví: ‘Protože jsem se učil doma, pane učiteli.’”
Vtipná, stručná, hodnotící i ironická myšlenka.
- “Kdo se směje naposled, ten má nejpomalejší reflexy.”
Krátký alegorický příběh, zvířata či zosobněné věci jednají jako lidé, ke konci mravní ponaučení. Bajky předávají důležité životní lekce jednoduchým a zábavným způsobem.
- “Zajíc a želva se rozhodli závodit. Zajíc byl rychlý, ale podcenil želvu a usnul. Želva ho pomalu, ale jistě předběhla a vyhrála.”
Symboly a metafory k vyjádření skrytého významu nebo poselství. Často se používá k ilustraci morálních, duchovních nebo politických myšlenek.
- Jedním z nejznámějších příkladů alegorie je “Farma zvířat” od G. Orwella. Tento příběh vypráví o skupině zvířat, která se vzbouří proti svému lidskému farmáři, aby vytvořila společnost, kde jsou si všichni rovni. Postupně se však některá zvířata stanou rovnějšími a začnou utlačovat ostatní, což vede k tomu, že farma skončí v ještě horším stavu než před vzpourou. V tomto příběhu zvířata a jejich činy představují různé postavy a události ze vzestupu totalitního režimu. Např. prase Napoleon představuje Stalina. Alegorie tak umožňuje autorovi kritizovat politické a společenské problémy nepřímo, což může být účinnější a bezpečnější způsob, jak vyjádřit své názory.
Útočný text často s kritickým obsahem např. na politiku.
- “Politik sliboval lepší školy, ale místo toho se školy zavírají. Jeho sliby jsou jako prázdné krabice.” / Občané, radujte se! Vaši lídři vám opět přinesli naději – naději, že zázraky se dějí. Sliby tečou proudem jako levné víno, a stejně jako víno, zanechají jen bolehlav.
Krátký prozaický žánr, který se zaměřuje na vyprávění jednoduchého příběhu v omezeném rozsahu. Povídky se často zaměřují na jeden moment, událost nebo charakterovou změnu a mají často napínavý závěr.
- “Klára našla na půdě starý deník své babičky. Při čtení objevila tajemství, které změnilo její pohled na rodinnou historii.”
Kratší až střední epika, která se vyznačuje jednoduchým příběhem a nízkým počtem postav. Příběhy obsahují pointu.
- “Tomáš se přestěhoval do nového města, kde nikoho neznal. Postupně si našel nové přátele a objevil svou vášeň pro hudbu.”
Vypráví o událostech nebo postavách, které jsou spojeny s konkrétním místem, tradicí nebo historickým pozadím. Pověsti se často přenášejí ústně z generace na generaci a mají kořeny v lidové slovesnosti. Tyto příběhy obsahují prvky nadpřirozena, legendární hrdiny, historické události nebo mýtické bytosti.
- V nitru hory Blaník spí vojsko vedené svatým Václavem. Tito rytíři nevyjedou z hory, dokud Čechy nebudou v největším nebezpečí – když zemi bude hrozit zánik. Tehdy se otevře hora, rytíři vyjedou a zachrání národ.
Příběh s tajemstvím, zdánlivě nepochopitelná záhada je v závěru vysvětlena racionálně, detektivní či fantastické prvky…
- “Detektivka Jana řeší záhadný případ zmizení slavného malíře. Po mnoha stopách a překvapivých odhaleních zjistí, že malíř zmizel dobrovolně, aby unikl tlaku slávy.”
Vypráví o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti církevních světců.
- “Podle legend byl svatý Václav statečný kníže, který bojoval za spravedlnost a mír v českých zemích.”
Původně označení pro biblické texty církví neuznané za pravé a nezařazené do Bible. / Nově zpracované texty na známé motivy.
- “V jednom starém rukopisu se píše, že Ježíš měl sestru, která cestovala po světě a šířila jeho učení.”
Text pojednávající o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
- “Ježíš chodil po vesnicích, učil lidi o lásce a pomáhal nemocným a chudým.”
Vysvětluje původ světa, lidského bytí a božstev ve formě symbolů a mýtických událostí. Mýty jsou často spojeny s náboženskými nebo kosmologickými představami určité kultury a jsou předávány ústně nebo ve svatých textech.
- “Podle jedné z řeckých mytologií stvořil svět bůh Chaos, z něhož vzešli první bohové a titáni, kteří formovali zemi, nebe a moře.”
Rozsáhlá lyricko-epická skladba, která vypráví hrdinský nebo legendární příběh. Eposy často obsahují dobrodružství, hrdinské činy a boje. Jsou charakteristické svou epickou šíří a důrazem na historické a mýtické události.
- “Hrdina Odysseus se po dlouhých letech vrací domů z války. Na své cestě čelí mnoha nebezpečím a překážkám, ale jeho odvaha a vytrvalost ho nakonec dovedou zpět k rodině.”
Velká próza zaměřena na vyprávění příběhu s bohatým charakterovým vývojem a složitou dějovou linií. Romány mohou mít různá témata a často umožňují prozkoumat hlubší aspekty lidského života. Vystupuje zde mnoho postav.
- “Anna se přestěhovala do velkého města, kde začala nový život. Potkala nové přátele, našla si práci a zažila mnoho dobrodružství, která ji změnila navždy.”
Chronologický záznam historických událostí.
Léta Páně tisícího třístého šedesátého druhého bylo léto suché a země vydala málo plodů. Lid hladověl a mnozí putovali za almužnou. V těch dnech povstali v Čechách páni proti králi, neboť nelíbilo se jim, že bere daně větší než dříve. A král, rozhněvav se, povolal rytíře své a vytáhl proti nim. Byly boje kruté, krev tekla proudem, bratři proti bratřím stáli
Lyricko-epický žánr, který se vyznačuje vyprávěním příběhu prostřednictvím básnické formy. Tento žánr je často spojován s ústní lidovou slovesností. Balady mají často dramatický a emocionální charakter a často se zaměřují na tragické či mysteriózní události. Důležitým prvkem balady je její schopnost vyvolat silné emoční reakce u čtenářů. Balady často obsahují temné nebo tajemné prvky.
- “V temném lese, kde měsíc svítí, tam dívka pláče, svého milého ztratila, svou duši by zaň měnila. A tak stalo se…”
Lyricko-epický žánr, který se vyznačuje vyprávěním příběhů prostřednictvím básnické formy. Romance se často zaměřují na romantické vztahy, touhy a citové prožitky. Zahrnují popis krásné přírody, snů, idealizovaných postav… Romantické básně často užívají metafor, symbolů a obrazného jazyka k vyjádření intenzivních emocí.
Na hradní věži svítí měsíc,
vítr si hraje s prapory,
a v srdci mladé panně plane
plamen, jenž pálí bez úhory.
Z dálek se vrací rytíř statný,
přes lesy šumí krok jeho koní,
a dívka šeptá: „Přijď a zůstaň,
v náruči mé tvé srdce spočiň!“
Leč válka volá – drahá paní,
rytíř se klaní, zbraň svou zdvíhá:
„Milá má, čekej, až do svítání,
vítězství přijdu ti pak zpívat!“
Básnická povídka, rozsáhlá báseň s nejednoznačným dějem.
Harmonicky pojatý život.
Příběh určen zejména dětem. Pohádky často obsahují kouzelné prvky, nadpřirozené bytosti a morální ponaučení. Jsou často napsány v jednoduchém a poutavém stylu a mají ustálený úvod a závěr téměř vždy s dobrým koncem.
Představa ideální lidské společnosti. Dokonalá společnost, ve které lidé navzájem dobře spolupracují a jsou šťastní. Opakem utopie je dystopie – myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem a má zásadní nedostatky.
Literární žánr, ve kterém autor zaznamenává a popisuje své osobní vzpomínky a události. Paměti mohou poskytnout čtenářům pohled do minulosti a historických událostí z pohledu autora. Na rozdíl od autobiografie postrádají memoáry děj, jednotlivá témata jsou volně řazena.
Autor se ve svém díle inspiruje svým životem a zkušenostmi. Autobiografie obsahují vzpomínky, dojmy a reflexe z důležitých událostí a období v autorově životě.
Prostá báseň spojená s hudbou, pravidelný rytmus s refrénem.
- Příklad: “Na louce zelené, kde kvete kvítí, tam jsem tě poprvé, má lásko, spatřil.”
Oslavná báseň + hymnus = chvalozpěv.
- Příklad: “Ó, přírodo, tvá krása je nekonečná, tvé hory a řeky jsou jako symfonie pro mé oči.”
Žalozpěv, báseň vyjadřující smutek.
Modlitba psaná poetickou formou.
„Vzkaz živým“, nápis na hrobě o životě zesnulého.
Znělka, malá skladba. nejznámější pevná forma evropské lyriky, která se nejvíce rozvinula ve 14. století v Itálii. Závazný počet 14 veršů, které jsou obvykle členěny do 4 strof s počtem veršů 4+4+3+3.
Volné přiřazování představ, sled pocitů a dojmů, mnohovýznamovost, polytematická báseň.
Žánr, který se zaměřuje na kritiku nebo parodii určitého jevu, společnosti nebo lidského chování. Satira často využívá humoru a ironie k odhalování absurdit a nedostatků ve společnosti.
